Červen 2007

BILL:Tokio Hotel je můj důvod k bytí:)

30. června 2007 v 18:46 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  ◙INTERVIEWS, TRANSLATIONS


Zdroj: FR Dream' Up

Překlad: Addy pro www.tokio-hotel-articles.blog.cz
Kopirovat se zdrojem!

____________________________________________

Jak by si popsal tvůj život rockové hvězdy?

První věc, která mi přijde na mysl je jako hurikán složený ze vzrušení, radosti a stresu. Být na jevišti, setkat se s fanoušky nebo hrát v televizních shows, Všechny tyhle události přinášejí velkou porci adrenalinu. Žiju život jako na rychlé dálnici...a užívám si ho plnou intenzitou každou sekundu.

Jaké výsady máš ve svém životě nejvíce rád?

Mezinárodní úspěch Tokio Hotel mi dovoluje cestovat po světě. Včera v Itálii, dnes ve Francii, zítra v Rusku... jdu z objevů do objevů. Je to fascinující část mé práce.

A jakému omezení by ses rád vyhnul?

Tokio Hotel je můj důvod žít. Do skupiny dávám všechno. Takže můj osobní život skoro neexistuje. Momenty strávené s mými lidmi jsou každý den víc a víc vzácnější.

Je lehké žít se slávou?

Úspěch Tokio Hotel byl tak náhlý. Nikdo nečekal takové vřelé uvítání. Z jednoho dne na druhý jsme byli všude v časopisech. Pak jsem objevil ten strašný mechanismus bulvárů...tak hodně lží, pověr, falešných fotek objevujících se v tisku. Teď přiznávám, že prvních šest měsíců byla příšerná doba. To mi zabralo trochu času, abych si na to všechno zvykl.

Dařilo se ti ty zvěsti odbývat?

Jednou jsem procházel rebelskou fází a fází "Chci všechno zničit", nakonec jsem pochopil, že tu nebylo tolik bodů, jak bojovat proti těmto lhářům a to bylo neúčinné i říkat pravdu, protože hned, co bylo popření odmítnuto, přišla nová fáma a vyvolala skandál....Nakonec vím, že vyvarovat se klepům byla ta nejlepší zbraň, jak se udržet před trápením. Teď to vím.

Ztrácíš dokonce kontrolu před paparazzi?

Jsem dost šťastný, že jsem obklopený velmi odrazujícími bodyguardy. (smích)! A nikdo mě neobtěžoval...zatím. Ale když by se jeden z nich zkusil přiblížit ke mně trochu blíž, nejsem si jistý, jestli budu schopný udržet můj klid. Mohl bych skončit, tak, že bych se s ním porval.

Kdyby si mohl být normální osoba na jeden víkend, co bys dělal?

Vzal bych celou moji rodinu a mé přátele a spolu bychom šli do města. Mohli bychom si dát oběd na terase restaurace na místě, kde by byli lidé takoví, že bych mohl ocenit pohodlí anonymity... Pak by jsme šli do kina a pak do zábavního parku. Taky bych rád jel do New Yorku. Rád bych objevil tohle magické město.

Jaká je nejdůležitější stránka tvého charakteru?

Jsem velmi nezávislá osoba. Když jsem byl malý kluk, všechno jsem si dělal vlastním způsobem, bez toho, aniž bych se někoho ptal. Vždycky jsem stál o samostatnost. Vydělávat život, zajistit si budoucnost, starat se o sebe...vždycky jsem žil touto filosofií.

Dáváš rychle svou důvěru?

Život, který žiju, mi nedovolí budovat silné vztahy. Vždycky potřebujete trochu času uvědomit si, jaký druh člověka před vámi stojí a když nikdy nezůstanu na místě více než tři dny, nemám čas zjistit, jestli lidem, které potkám, můžu věřit nebo ne. Takže můžu na jedné ruce spočítat lidi, kterým opravdu věřím.

Komu říkáš malá tajemství?

Dvě osoby ví o mně všechno: Tom, moje dvojče a Andreas, můj nejlepší kamarád. Mám sympatie a respekt k hodně lidem jako dobří přátelé nebo některé profesionální vztahy, ale vždycky si udržuju určitý odstup.

Když jsi zamilovaný, máš tendenci skrývat své pocity?

No, záleží na situaci...Když se zamiluju do dívky, u které si myslím, že mám nulové šance, nic neřeknu. Pořád mám svou hrdost. (úsměv). Ale když jsou pocity vzájemné, otevřu své srdce bez omezení. Nebojím se říct "Miluju tě".

Jaký jsi druh milence?

Jsem laskavý, vášnivý, chtivý a taky neuvěřitelně romantický. Když jsem zamilovaný, je to vždycky v souladu. Potřebuju být vedle mojí lásky každou sekundu, cítit ji vedle mě, sdílet s ní všechno. Naneštěstí jsem tuhle radost neprožíval 2 roky.

Jaký je tvůj hlavní sváděcí klad?

Jsem velmi otevřená osoba, vždycky se bavím s lidmi velmi spontánním způsobem, bez manýrů. Tenhle přirozený kontakt lidi vždycky potěší.

Jaká je tvá technika k získání toho, co chceš?

Když se o něco opravdu zajímám, je to velmi jednoduché: Jenom myslím a mluvím o tom, co chci, dokud to nedostanu. (smích). Trochu jako dítě, chovám se sladce a hezky, abych lidem lichotil. Funguje to jako kouzlo!

Někdy musíš dostat pár "ne"...

Jsem opravdu tvrdohlavý, když dostanu "ne", umím dny a dny naléhat v naději vyhovění. Někdy přiznávám, že dostanu přesvědčivé odmítnutí...a pak jsem rozmrzelý a v příšerné náladě...(úsměv).

Jaká je ta nejhorší rada, co jsi kdy dostal?

Je jich hodně. Pamatuju si jednoho z mých přátel, se kterým jsem nakupoval. Podařilo se mu přesvědčit mě, abych si koupil bundu, kterou shledával "fantastickou". Ta bunda byla ve skutečnosti levná slupka, jako odporná barevná paruka...nevím, co to v ten den do mě přišlo, byl jsem pravděpodobně uprostřed mé teenagerské krize a chyběla mi orientace....(smích)

Dospívání....jaká vzpomínky na něj máš?

No, v průběhu puberty mezi pupínkami a fyzickými změnami se necítíte moc dobře. Pamatuju si, že můj styl byl legrační, moje oblečení škaredé, moje vlasy katastrofa a moje milostné zkušenosti byly pohroma. Dospívání je fáze, kdy vypadáte podle sebe a zkoušíte hodně věcí, dokud opravdu nenajdete sebe.

V 17, už jsi z toho venku?

Život se skupinou mě přímo dostal do světa dospělých. Musel jsem řešit problémy bez pomoci rodičů a musel jsem čelit neobvyklým reakcím pro kluka v mém věku. Bez toho, aniž bych si všiml, jsem opustil svět dospívání trochu dříve. Nicméně to mě nedrží od dělání dost žertovných věcí a někdy se chovat jako opravdové dítě.

O jakých žertovných věcech mluvíš?

Malé každodenní věci...příliš žertovné, abych vám je řekl...nerad bych zmátl ostatní. Tom, Gustav a Georg by mi nikdy neodpustili, kdybych pár věcí prozradil (mrknutí)...



BEST PIX-YAM! 27/07 překlad

30. června 2007 v 17:21 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  ► ČASOPISY / MAGAZINES




BILL & TOM Kaulitz

Žiji ve Francii jak bohové : Nech se líbi deštník!
Tokio Hotel jsou u našich evropských sousedů ozajstní superstar.
Proto byli Bill /17/ i Tom /17/ náležite chráněni před deštěm, když opouštěli Hotel " Sers"
v Paříži.
U TOMA to mělo zmysl, protože očividně si chránil hot suvenír: červené dívčí spodne nohavičky !
Sorry , my jsme i přes to je viděli.:)))
A BILL ? Ten si jednoduše vychutnáva VIP - péči.
Na obdiv dáva: XXL -brýle a jeho kalhoty :)

***Ty kalhoty jsou fakt nějaký zvláštní!:))
Stejne si myslím, že Saki, to dělá rád a má z toho srandu)

Přeložila|Ŧ|...DAda...|Ŧ| pro thth.blog.cz. Kopirovat jen se zdrojem!

YAM ! 27/07

30. června 2007 v 15:33 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  ► ČASOPISY / MAGAZINES
HyperLink
HyperLinkHyperLink

DREAM UP #2 / 2 part

30. června 2007 v 14:27 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  ► ČASOPISY / MAGAZINES










DREAM UP #2 1 part

30. června 2007 v 13:53 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  ► ČASOPISY / MAGAZINES








Animky z Stern TV reportáž na Tv VOX

30. června 2007 v 13:16 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  ► ANIMATION


















STAR club No.1 / F/scany

29. června 2007 v 20:50 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  ► ČASOPISY / MAGAZINES



BILL& TOM na koncerte...

29. června 2007 v 20:41 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  ► TWINS


















Gustav / by Ani/

29. června 2007 v 20:23 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  ► WALLPAPERS, AVATARS


Fota z reportáže na VOX II.část

29. června 2007 v 20:14 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  FOTOS II. +SCREENS


SCREAM boduje v VH1 The Album Chart

29. června 2007 v 19:41 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  ► NEWS
No , co říkate THčka se ocitli v celkem supr společnosti . Dokonce z 7. místa se posunuli
tenhle týden na 5.místo evropské chart VH1:))))
The Album Chart
www.vh1e.com


1 Paul Mccartney - Memory Almost Full
2 Linkin Park - Minutes To Midnight
3 Bon Jovi - Lost Highway
4 Michael Buble - Call Me Irresponsible
5 Tokio Hotel - Scream
6 Maroon 5 - It Won'T Be Soon Before Long
7 Ozzy Osbourne - Black Rain
8 Nelly Furtado - Loose
9 Mika - Life In Cartoon Motion
10 Rhianna - Good Girl Gone Bad

Čo sa deje na blogu?

29. června 2007 v 12:20 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  Nezařazeno.../ OTHER...
Ahoj Tokiaci,

ako ste si všimli tak tu nič niekolko dní nepribudalo. Bohužial zapríčinili
to technicke problemy. Po burke bol zničený náš server.Len včera večer mi zapojili
znova net. A Kačulda bola preč a teraz má strašne vela práce a nestíha. Ale pre nu začnú
prázdniny, tak vám to vynahradí. Budem sa snažiť dať sem všetky materialy, čo mám
prichystané a odpovedať na komentare a maily.
Tak zatial sa majte krásne
a prajem vám veselé prázdniny a tym , čo ich nemajú aspon príjemný weekend :)))

vaša DAda

TWINS v DREAM UP

29. června 2007 v 12:08 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  ► TWINS

Fota z reportáže na VOX

29. června 2007 v 11:57 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  FOTOS II. +SCREENS
img528/3058/74839382vh0qr0.pngimg469/2003/85781538ql3ce2.pngimg528/8729/91109836qp8hq3.pngimg530/2489/10ex3pz8.pngimg524/4369/59926888wq3kb1.pngimg187/5294/64234792wd8sj0.png

img524/6093/60728582cm3ee3.png




Otázky od fanoušků II. ONE /F/ Juny/July

29. června 2007 v 11:55 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  ◙INTERVIEWS, TRANSLATIONS

Zdroj: FR časopis ONE, č.15
Překlad: Addy pro www.tokio-hotel-articles.blog.cz

____________________________________________
Nahráli by ste duet s nějakým francouzských umělcem, jestli ano, se kterým?

Bill: Dělat s někým duet není tak jednoduché. Musíte mít nějakou vizi, na lidskou část,
ale taky na hudební část. Ale, abych byl upřímný, neznám žádnou francouzskou rockovou skupinu, se kterou bychom mohli pracovat. Není to tak, že bych nesnášel všechny skupiny vaší země, ale je to tak, že nemám na mysli žádné jméno. Vlastně nejsme proti duetům, ale věci se musí dělat spontánně, s tím, že vás to baví, ne kvůli zisku.

Gustave, i když mluvíš málo, máš hodně fanoušků, kteří tě mají rádi. Proč nejsi tak upovídaný, když máš tak rozkošný hlas?

Gustav: (zatímco ostatní mají záchvat smíchu, Gustav se červená). Narozdíl od toho, co si fanoušci myslí, nejsem celý den smutný! Jsem prostě mlčenlivá osoba a radši nechávám mluvit ostatní. Většinou se otázky ptají na obecné věci. Ale Bill s Tomem vždycky odpovídají jako první. Je to jako ve škole, když jsme byli malí. Jak se učitel na něco zeptal, vždycky byli dva nebo tři žáci, kteří hned zvedli své ruce a odpověděli na otázku jako první, aby na učitele udělali dojem. Byl jsem z těch žáku přilepených vzadu ve třídě.

Tom: Říkáš, že jsme šprti???

Gustav: Máš to! (smích). Ne, vážně, jsem víc stydlivý a soustředěný než ostatní a jak je to možné, zkouším být nevýrazný.

Proto sis vybral hraní na bicí?

Gustav: Pravděpodobně. A možná proto, že jsem velmi líný a bubny jsou nástroj, u kterého můžete sedět po celý koncert! (smích)

Tom: V tomhle bodě s tebou souhlasím. Bubny jsou pro líné lidi! To pro mě znamená,
že ten, kdo má ve skupině lepší místo je Bill. Jenom musí nosit svůj mikrofon, pohybuje se po jevišti, dívá se po fanoušcích, sedí před davem, když chce, má dobrý život. My s Georgem musíme nosit naše nástroje v průběhu celého koncertu. navíc jsme omezeni zvukovým systémem s dráty, který nám zabraňuje jít, kam chceme. Horší než vězení! (smích). Kdybych
měl dát "Ceny za zásluhy" v Tokio Hotel, byl bych ten kdo by si zasloužil zlato,
protože já jenom nenosím můj nástroj, a ale je to už 18 let, co denně stojím vedle Billa!
Potom by dostal cenu Georg za svou práci basáka, pak Gustav, který sedí na své židli
za svými bubny, a naposled Bill, který leží vzadu, zaslouží si být poslední z těchto oceněných!
(po tomto dlouhém projevu se všichni hlasitě smějí a rozhovor má problém, aby začal znovu.
Tom a Bill po sobě háží polštáře a po pěti minutách můžu pokračovat s otázkami)

Kdyby jste si mohli vyměnit místo s některým ve skupině, kdo by dělal rád co? (otázka znovu získá hodně nadšení a každý chce mluvit. Nakonec, jako vždy, začne mluvit Tom)

Tom: Rád bych byl Georg, protože bych byl rád tak klidný jako on. A taky, myslím, že Goerg by měl rád moje místo, nebál by se flirtovat s dívkami. To je Georgův velký problém. Rád by hodně randil s holkama, ale je příliš stydlivý, aby se k nim přiblížil. Rád bych dal radu všem, co čtou tenhle rozhovor: když půjdete vedle Georga, nebojte se naskočit na příležitost, protože on by si nikdy netroufl naskočit na vás! (smích)

Georg: Ty jsi fakt šílený! I když je to pravda, narozdíl od tebe, neskáču na cokoliv živého, to neznamená, že nejsem schopná s někým flirtovat. Jsem prostě víc vybíravý než ty. (smích)

Jaká je otázka, na kterou byste už nikdy nechtěli být tázáni?

Bill: Opravdu mě unavuje otázka, proč jsme se rozhodli pojmenovat Tokio Hotel. Je to něco, co jsme řekli tolikrát, ale v některých zemích se nás na to reportéři ptají. Někdy jsem tak unavený z toho, říkat pořád tu stejnou věc, že bych radši odpověděl jinak. Hloupou věc jako: "Jmenujeme se TH, protože máme všechny koncerty v luxusních hotelových pokojích v Tokiu a potom v tomto pokoji spíme s fanoušky!"

A jaká je otázka, na kterou se vás lidé nikdy neptají, ale vy byste chtěli, aby se na ni ptali?

Georg: To je dobrá otázka!

Tom: Minulý rok jsme zodpověděli tolik otázek, že ani nevím, na kterou bych chtěl odpovědět. Ale je tu otázka, na kterou jsme nikdy nebyli tázáni a je to pro Georga lepší...A protože hádám, že se mě hodláte zeptat, co je to za otázku, budu pokračovat a řeknu vám, že se nás lidé nikdy neptají, kdo z nás je panic. Ale, jak jsem řekl, doufejme za Georga, že se nás na tu otázku nikdy nezeptají, protože bychom museli odpovědět! (Tom končí svou větu strašným smíchem, tak jako zbytek skupiny)

Georg: Všechno, co jsi řekl je nahrané, Tome. Vezmu si tě stranou a bude nahraný, protože perfektně víš, že jsem silnější než ty....Vlastně, s tímto rozhovorem, fanoušci objeví tvou pravou tvář a že dokážeš strhnout své přátele! (smích)

Tahle otázka není částí seznamu fanoušků, ale teď, musím se vás zeptat. Georgu, říká Tom pravdu?

Georg: Zeptejte se ho!

Tom: Víc nemůžu říct. Všechno zůstává tajemstvím...(smích)

Tak zpátky k otázkám od fanoušků. Nemluvili byste v rozhovorech trochu méně o sobě a trochu více o vaší hudbě?

Bill: Samozřejmě, jsme někdy trochu znudění odpovídat na otázky jako: "Jste pořád svobodní? Už jste políbili fanynku? Kdy jste naposled měli sex?..." To znamená, rozumím, že se lidé ptají na tyhle otázky, protože fanoušci chtějí vědět tyhle věci. Samozřejmě, hudba zůstává více důležitá, ale vím, že to není jediná důležitá věc pro naše fanoušky. I já, když čtu rozhovory o skupinách, které mám rád, rád bych věděl víc o osobnosti toho hudebníka. Rád vím, kdo jsou, jak se sem dostali, jaké jsou jejich vztahy ve skupině a , proč ne, jaké vztahy mají s fanoušky a jejich osobní život. Proto na tyto otázky, které se netýkají hudby, odpovídám, i když někdy jsem z toho opravdu znuděný.

Neštve vás, že vás fanoušci pronásledují a kdekoliv na vás čekají?

Tom: Upřímně, většinou, když se dostaneme na místo a mnoho fanoušků tam na nás čeká, jsme fakt šťastní. Samozřejmě někdy, je tam tolik lidí, že je těžké, dostat situaci pod kontrolu, ale zpravidla jde všechno dobře. Ale je pravda, že chování některých fanoušků je vrchol. Co nás nejvíc šokuje je násilné chování některých partiček fanoušků. Je to horší než na fotbale, opravdu, cítíme se z toho zle. Jsme tu, abychom dělali hudbu a bavili lidi. Ne se navzájem bít.

A co si myslíte o lidech, kteří jsou schopní spát venku před koncertem, aby byli
v hale první a byli v první řadě?

Bill: Upřímně, když je to nebezpečné nebo když si tito fanoušci vymýšlí bláznivé
příběhy, aby sdělili rodičům, že nespí doma, je trochu problematické. To znamená,
byl jsem taky fanoušek a vím, co je to čekat venku osm hodin, v dešti, abych byl
v prvních řadách na koncertě. Dělal jsem to kvůli Neně a nelituju toho. Ti, kteří
nikdy nebyli fanoušci, tomu nemůžou rozumět Někdy říkáme, že když milujete,
není to pro vás důležité a myslím,že fanoušci se o to nestarají. Nakonec,
nejdůležitější věc je, že to dělají pro nás.
Kdybyte mi to řekli před dvěma lety, nevěřil bych vám.

Končíme s trochu bezvýznamnou větou...Bille, jaké je tajemství tvého účesu?

Bill: Všechno je ve výběru spreje! (smích) Nechci dělat reklamu, ale ten, co používám, je úžasný! I když to zabere 30 minut každé ráno, jakmile je to hotové, jsem ok pro celý den...

Georg: Tajemství Billova účesu je jenom to, že má nemyté vlasy! (smích)

TH v DREAM UP :)

29. června 2007 v 11:50 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  ► GALERIA
BILL & GUSTI :)
a GEORG & TOM :)
HyperLink

Interview z DVD Leb die Sekunde

25. června 2007 v 6:07 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  ◙PŘEKLADY DVD
Přeložila Terushka pro terusky-tokiohotel.blog.cz - nekopírovat bez zdroje!

Katrin, 14: Není srandovní vědět, že holky mají vaše plakáty na stěnách svých pokojíků a dokonce je líbají?

Tom: Milá Katrin. (a teď následuje ten úžasný Georgův výbuch :D) Myslíme si, že je to cool. Nikdy jsme si nepředstavovali, že bychom byli na posterech v různých časopisech. A myslíme, že je dobré, že si nás lidi rádi pověsí na zeď. Je to skvělé. A když je líbáte, cítíme se ocenění.
Bill: Tom taky líbá svůj vlastní plakát. (:D:D) Dává si svoje plakáty všude na stěny..
Tom: Moje? Jo a je jich tolik.

Moni, 17: Dokážete si představit, že budete dělat muziku ještě v šedesáti, jako třeba Rolling Stones?

Georg: S nima? To si nejsem moc jistý.
Tom: Jako když nám bude šedesát nebo za šedesát let?

Když vám bude 60!

Tom: Jo, když nám bude šedesát. V našem případě mezi těmahle dvěma nebude moc velký rozdíl. Myslím, že všichni budeme dělat muziku hodně dlouho. V šedesáti možná budem totálně neúspěšná skupina (to si nemyslím xD), ale pořád budem spolu a budem hrát. A nebo budeme dělat muziku každý individuálně. Nemůžeme vědět, jesti spolu jako skupina budem navždycky. Ale osobně si to dokážu představit.
Bill: Já taky. Nemůžeme si být jistí, že spolu budem navěky, vždycky se stane něco, co kompletně změní situaci, ale jsem si jistý, že každý se budem dlouho věnovat muzice.

Sophie, 16: Co děláte ve svém volném čase, když netvoříte muziku?

Georg: Jezdím na koni..
Tom: Ty necháváš koně, aby oni řídili tebe. Georg nechává koně, aby na něm jezdili..
Tom: No, náš volný čas stejně užíváme k tvoření muziky. Vždycky, když se najde nějaký čas, tvoříme.
Bill: Jakože nacvičujeme a tak..
Tom: Mám to rád.
Bill: Když děláme jiný věci, nejsou zas tak rozlišný v těch věcech, co dělají naši vrstevníci. Potkáme naše přátele, někam spolu jdem, všechno je pořád dokola a velmi nudné.

Mara, 16: Nepostrádáte váš předchozí život?

Tom: Náš život se tolik nezměnil, kromě toho, že teď hrajeme muziku pro víc lidí. A když jsme prostě jen doma s přáteli, jak řekl Bill, jdem nějak na párty. A teď můžeme chodit na lepší párty.
Georg: No, občas jsou dost špatné párty.
Tom: Ano, občas jsou hrozné párty.
Bill: Ale to se zas tolik nezměnilo. Ale nechtěl bych to vrátit zpátky, chci, aby to takhle zůstalo. Vracíme se zpátky a myslím, že to tak ješt nějakou dobu bude, ale snad to skončí brzo. Doufáme, že muziku budeme dělat hodně dlouho.

Mareike, 14: Budete mít příští rok velké turné?
Bill: Jsme velmi spokojení s tím, jak se turné momentálně vyvíjí - jde to moc dobře, lístky se prodávají rychle. To je super! (miluju to jeho "supii" :D)
Tom: To je supii! (Tom paroduje :D)
Bill: Haly jsou opravdu velké, dokonce jsme jednou nebo dvakrát hráli v..
Tom: Žiš, ona se ale ptala, jestli budeme ještě hrát další koncerty..
Bill: Ne, ona tím myslela, jestli budeme hrát ve větších halách!

Ne, myslela, jestli bude víc koncertů!

Bill: Aha, víc koncertů.. Hm, určitě budeme v turné pokračovat. Ale nebudeme mít příští rok jen turné, budem taky na festivalech, takže nebudou jen koncerty - bude toho o hodně víc než jsme dělali tento rok.

Svenja, 22: Kdyby vám někdo nabídl jeden milion euro za to, že už dál nebudete vystupovat, přijmuli by jste to?
(ještě, že se nic takovýho nestalo :D právě díky tomu vystupování si za ty tři roky a něco vydělali víc než milion euro :D)

Tom: Budem dál vystupovat a dlouho, protože dlouho budem skupina. Můžeme si vydělat víc než milion.
Georg: Ne, ale.. kdybysme už dál neměli vystupovat, postrádali bychom ten pocit.. Nevěděl bych, co mám dál dělat.
Gustav: Je to náš život. (á, Gustav se ozva zezadu :D sice moc nemluvil, ale když něco řekl, tak moc hezky <3)
Tom: Jezdili bychom na koni.
Georg: Možná ježdění na koni.
Gustav: Nebo bychom nechali koně, aby řídili nás. (:D:D)

Jasmin, 13: Chatujete na netu?

Tom: Ano, chatujeme.
Georg: Gustav chatuje pod nickem Gaylover na erotických chatech. (:D:D)
Tom: Ne, nechatujem. Nejsme internetoví maniaci. Ale myslím, že je to cool, třeba můj nejlepší kámoš, NÁŠ nejlepší kámoš je opravdu internetový závislák (Andy? :D) - je cool, když o tom lidi ví všechno, ale já teda nevím. Ale všichni máme počítač, protože si musíme číst často e-maily.
Gustav: Já mám teda laptop.
Tom: Ale nemyslím, že někdo z nás chodí do chatových místností.

Janina, 15: Myslíte, že je těžké najít pravou láskua a brát to vážně?

Georg: To je otázka pro Billa. (ano! ano! :D)
Bill: Myslím, že je to těžší než bývalo. Nevíte, jestli ta holka s vámi bude trávit i normální život. Záleží na tom, co chcete. Pokud si řeknete: "Najdu si stálou holku, skvělou lásku", může se to stát. Ale občas, třeba v našem případě, to je těžké tím, že ta holka s námi může být jen proto, že se objevujeme v novinách.
Tom: Ano, ale třeba Georg a já taky hledáme pravou lásku..
Georg: A nacházíme ji každý den!
Tom: Kdo hledá, najde.

Patrick, 12: Máte už plány na dalším album nebo už na něm děláte?

Tom: Nikdy si to neplánujem tak, že teď si sednem a napíšem songy. Tyhle věci prostě přichází, když cestujete. Jsme během dne často sami - a třeba když je Bill opuštěný, přicházejí k němu nápady na texty.
Bill: Musíte se nechat inspirovat. Kdybychom chtěli vydat druhé labum a hned bychom šli do studia, nemohl bych to napsat. Musí to přijít časem a vzhledem k tomu, že často cestujeme, napadají nás při cestách různé nápady. Nemůžeme si myslet, že teď, když je udělané první album, hned začnem psát na druhé - musí to být proces, který jde postupně.
Tom: Ale už máme materiály na druhé album.

Lena, 13: Čtete si maily od fanoušků?

Bill: Snažíme se jich přečíst co nejvíc, ale je to velmi těžké, protože nejsme moc často doma. Spousta fanoušků je zklamných, když rychle neodepíšeme.
Tom: Kontakt s fanoušky je velmi důležitý, snažím se ho dodržovat..
Georg: Taky jiným způsobem.
Tom: Na hotelových pokojích. Jo, taky ho dodržujem na hotelových pokojích. Je to dobrá varianta.



Poslední pohlednice od Georga z Paříže

25. června 2007 v 6:06 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  ► NEWS
(425x699, 274Kb)

Ahoj lidi,

zítra nejsou s námi žádné rozhovory, žádný koncert, žádná showcase a
taky žádný photoshooting ale konečně volné dny!!! Budeme vyspávat a pak
jede domů!Doufáme, že jste se pohlednice shledali cool, každopádně jsme
od vás-fanoušků dostali naozaj hezké maily.Děkujeme za ně
a uvidíme se zítra na letišti...8-D

Georg, Gustav, Tom, Bill
_____________________________________________________

Zdroj:www.tokiohotel.de Přeložila |Ŧ|...DAda...|Ŧ| pro www.thth.blog.cz
Kopirovat jen se zdrojem!




My Rusové jsme přesně tak šílení z TH jako vy!

25. června 2007 v 6:03 | |Ŧ|...DAda...|Ŧ| |  ◙INTERVIEWS, TRANSLATIONS
Jenom pro Billa (17), Toma (17), Gustava (18) a Georga (20) ujela Ania (13)

1500km napříč Ruska! V Yamu! vypráví, co spolu se svými rodiči

a svým bratrem Dima prožila.

"Je 03.30 a můj budík zvoní. Ale přesto jsem v noci z nervozity sotva spala! Teď musí všechno jít dost rychle. Hned letím z mého rodného města Moskvy s mojí rodinou do St. Petersburgu, za Tokio Hotel! Včera večer jsem ještě viděla jejich vystoupení v Muz TV - 2.června je zažiju živě! V 06.15 naše letadlo startovalo. Vlastně jsme chtěli letět o něco později, ale už nebyly letenky. Taky všechny vlaky byly obsazené - protože tolik fanoušků jelo za Tokio Hotel. My rusové jsme přesně tak šílení z TH jako vy!

Po necelé hodině a půl letu letu jsme konečně dorazili do St. Petersburgu. V ledovém paláci jsme si později vyzvedli vstupenky. Stály 600 rublů (asi 17euro) a řadí se k nejhorší kategorii. Seděli jsme pod střechou haly. Je to jedno: hlavní věc, že uvidíme Tokio Hotel!

V hale byli fanoušci pořád nedočkavější, protože se skupina opozdila. Spolu s mou matkou Tabií (47), která je taky velká fanynka, a všemi ostatními v hale jsem volala "Tokio Hotel, Tokio Hotel". Pak to konečně začíná: První akordy "Über's Ende der Welt" dunící z boxů. Z nadšení jsme křičeli!

Po songu nás Bill pozdravil rusky . Zavolal "kak dela?" (Jak se máte?) a později řekl ještě "privet" (ahoj). Všichni hlasitě jásali. Jenom můj otec Juri(46) a můj bratr Dima (21) si drželi uši. Ha, ha...

Při "Spring nicht" foukalo hodně fanoušků do vzduchu mýdlové bubliny - na to jsme se domluvili na internetu. Opravdu krásný pohled" Všichni jsou šťastní, že tahle akce tak dobře fungovala! Pak TH hráli ještě songy z obou alb "Schrei" a "Zimmer 483". Moje máma a já jsme zpívaly všechny písně s nimi, protože jsme se učily němčinu speciálně pro Tokio Hotel.

Po pořesně 90 minutách je koncert pryč a Bill řekl "spasiba" (děkuji). Hodně návštěvníků zůstalo v hale a chtělo další přídavky! My jsme ale běželi k východu z jeviště, protože jsme doufali, že tam TH uvidíme. Bohužel neúspěšně!

Další den jsme před odletem jeli ke "Grand Emeral Hotel", kde TH přenocovali.
Měli jsme štěstí: Bill a Tom vycházeli ven - perfektní loučení! Teď se těším na můj další TH koncert - 27.září v Moskvě!



Zdroj: DE Yam! č.26 Překlad: Addy pro www.tokio-hotel-articles.blog.cz/
Kopirovat jen se zdrojem!!
____________________________________________